Historie

Babice u Lesonic - kostel Nejsvětější Trojice a Panny Marie

První zmínka o kostele v Babicích pochází z roku 1349. Kostel byl původně dřevěný a stával s největší pravděpodobností na místě dnešního kostela. Jeho zasvěcení bohužel neznáme. V roce 1614 kostel vyhořel a byl znovu postaven. Severní část tehdy patřila katolíkům a jižní evangelíkům.

Nynější kostel Nejsvětější Trojice a Panny Marie byl postaven v letech 1863-1864 zásluhou faráře P. Josefa Veselého. P. Josef Veselý (*1827 Brtnice +1887 Luhačovice) přišel do Babic po svém vysvěcení v roce 1853 a našel kostel velmi zchátralý. Byl vystavěn v pozdně gotickém slohu a byl dvoulodní. Zvonice tehdy byla v severozápadním rohu kostela, byla dřevěná, bedněná prkny a krytá šindelem, stejně jako střecha kostela. Strop v severní lodi byl promáčený a hrozil sesutím. Stěny byly pokryté plísní. „Každým dnem mohlo dojít v kostele k tragédii...", píše P. Veselý. Pozvaná komise v roce 1862, o kterou P. Veselý požádal, vydala nařízení, které se však P. Veselému nelíbilo (jednalo se pouze a převážně jen o opravy). Nevzdal se a dál jednal s úřady, velkostatky (lesonický a sádecký), až dosáhl souhlasu k bourání starého a nevyhovujícího kostela. Poslední mše sv. v něm byla sloužena o „malé pouti" 25. 3.1863 a začalo se stavět, i když finanční prostředky chyběly. „Když bylo nejhůř, vynašel se někdo, jenž peněz zapůjčil", píše P. Veselý ve farní kronice. Stavba kostela stála kompletně 10 560 zlatých a 9 krejcarů.

Na slavnost Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.) se konala první mše sv., i když lidé stáli pod lešením. V předvečer svátku Všech svatých 31.10. Poprvé zvonily zvony. V roce 1864 zbývalo už jen omítnout zvenku severní zeď a věž a upravit vnitřek kostela. Tyto práce prováděl pozlatník a malíř, evangelík Liberat Kunte. Ten vypracoval též návrh na čtyři boční oltáře se sochami sv. Václava, sv. Klementa Hoffbauera, sv. Jana Sarkandra a sv. Anežky České. Hlavní oltář pochází z roku 1879 a byl zhotoven Josefem Musilem a malbu kostela provedla firma Holík Moravské Budějovice v květnu 1949. Hlavní oltářní obraz Nejsvětější Trojice je od N. Hartmanna a nad tímto obrazem je obraz Pasovské Madony.

Svatostánek byl roku 1948 opraven Vladimírem Kolbábkem z Náměště. Původní korpus ze slonoviny byl nahrazen korpusem z biskvitu. Ve svatostánku je umístěn popel z kostí světců. Na levé straně oltáře je větší socha sv. Cyrila a menší sv. Jáchyma. Na straně pravé je větší socha sv. Metoděje a menší sv. Anny. Interiér kostela zdobí i dva postranní oltáře Panny Marie a Ježíše Krista ozdobené obrazy a menšími sochami (sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Jan Sarkander, sv. Antonín Paduánský).

V presbytáři je křtitelnice s víkem ukončeným sousoším Ježíše Krista, kterého křtí sv. Jan Křtitel. V lodi kostela je po obvodu 14 zastavení křížové cesty, dvě řady lavic a z novější doby obětní stůl, zpovědnice, socha sv. Terezie z Lisieux a ve vstupním prostoru originál kříže s ukřižovaným Kristem od sochaře Františka Bílka. Kopie je na hřbitově nad hrobem kněze P. Josefa Ševčíka, faráře v Babicích a překladatele. Kaplanem zde byl kněz, básník a spisovatel Jakub Deml.

Poslední výmalba kostela je z roku 2006, kterou zahájil spolu s většími opravami (odvodnění kostela, vnitřní i vnější omítky pláště kostela, výměnu oken a restaurování varhan) P. Mgr. Petr Piler, Ph.D., SDB a dokončil P. Ing. Leo Červenka, SDB. V současnosti se provádí restaurování hlavního oltáře.

KNĚŽÍ, KTEŘÍ SLOUŽILI V BABICÍCH

1349   první zmínka o kostele;  stopy řádu sv. Františka z Assisi z vykopávek v kostele

  1. stol. farář Pavel ( oltářník v Telči )
  2. stol. farář Jan z Babic † 1555

1614  požár kostela, fary a celé vesnice

  1. stol. oprava vyhořelého kostela, ½ kostela zasvěcená Zvěstování Panny Marie pro katolíky

 a ½ sloužila k bohoslužbám protestantům

  1. stol. P. Jakub Kosař O.Praem sídlící v Rokytnici n/R.

1689  oprava a znovuvysvěcení celého kostela se zasvěcením Nejsvětější Trojici                

cca 1680-1690  farář Jan Skopalý

1690 – 1805  farář Duchoslav Šlechta (z Batelova)

1805 – 1713  farář Jan Krištof Kubetius (z Telče)

1713 – 1718  administrátoři Jann Schober, Bernard Bacher, Ignác Vojtěch

1718 – 1759  farář Pavel Antonín Nečas † 27. 8. 1759

1759     farář Jan Kratzman ( z Jihlavy ) † zemřel 37 dní po svém nástupu ve věku 37 let

1759 – 1777   farář František Tkaný

1763 – 1764  stavba nové fary

1777  – 1790  farář Josef Jarošek

1790 – 1806  farář Bedřich Schnirch † 4. 6. 1817

1806 – 1818  farář Jakub Schreck

1818 – 1821  farář Ignác Chornitzer † 17. 1. 1834

1821 – 1857  farář František Osecký † 12. 6. 1858

1858 – 1887  farář Josef Veselý (z Brtnice) † 5. 9. 1887

1963 – 1865  stavba nového kostela, 25. 3. 1865 posvěcení nového kostela Nej. Trojice

1887 – administrátoři Jan Chvátal, Cyril Mašíček

1895 – 1911  farář Josef Ševčík † 20. října 1911 (1919 – nová fasáda a vymalování kostela)

1904 – 1906 (1909-1911) kaplan Jakub Deml † 10. 2. 1961

1912 – 1926  farář Jindřich Svoboda † 29. 4. 1926

1926 – 1938  farář Josef Pánek

1938 – 1949  farář Jindřich Hladík † 1. 10. 1987 (odbojář v II. světové válce)

1949 – 1950  farář Arnošt Poláček (1950 odsouzen komunistickým režimem na 20 let)

1950 – 1951  administrátor Václav Drbola † 3. 8. 1951 popravený oběšením v Jihlavě

1951 – 1953  správa z Jaroměřic P. Jan Podveský a P. Josef Valerián (oba pak také uvězněni)

1953 – 1972  farář Alois Kolář † 24. 3. 1985

1972 – 1973  administrátor Karel Sobotka

1973 – 1974  farář Josef Šmíd

1974     správa z Čáslavic: P. Jakub Navrátil, a z kněží z Jaroměřic (1974 nové dveře kostela)

1974 – 1983  Jan Peřina (instalace věžních hodin, 1978 svěcení nových zvonů )

1983 – 1990  farář Karel Obrdlík ( zavedeno elektr. vytápění lavic)

1990 – 1993  správa z Morav. Budějovic P. Michal Jelínek SDB

1993 – 1997  farář Lubor Dobeš

1997 – 1999   správa z Morav. Budějovic: P. Petr Piler SDB (výměna oken v kostele a vymalování)

1999 – 2009  správa z Morav Budějovic: P. Leo Červenka SDB (1999 nová omítka kostela)

2009 – 2015   správa z Morav Budějovic: P. Petr Piler SDB

2015 – 2018   správa z Morav Budějovic: administrátor Ladislav Kozubík SDB

2018 – administrátor Lubomír Řihák

 

 

 9 kněží - rodáků z babické farnosti: Antonín Musil - pohřben v Babicích

Tomáš Obršlík, Eduard Petersburg, František Roupec - pohřben v Babicích

Jan Roupec - pohřben v Babicích, Václav Kříž, Jiří Weith, Zdeněk Weith, Pavel Veith

Jakubov - kostel sv. Jakuba

První písemná zmínka o kostele pochází z poloviny 13. století. Ve středověku byla farnost Jakubov rozsáhlá, patřil k ní Martínkov, Vranín a Šašovice.

Na začátku třicetileté války bylo městečko vydrancováno a kostel vyloupen, stará fara zanikla. Od roku 1625 zanikla samostatná farnost, kostel se stal filiálním a obec Jakubov byla přifařena do Lukova. Zdevastovaný kostel farníci opravili v letech 1648-1662, kdy byl znovu vysvěcen.

Počátkem 19. století se kostel nacházel v takovém stavu, že byl v letech 1804-1832 pro nebezpečí zřícení uzavřen. Občané však kostel znovu obnovili – v roce 1849 byla opravena okna a v roce 1874 byla střecha pokryta novým šindelem a byla provedena oprava střechy na věži.

Významné práce se uskutečnily v roce 1908, kdy byla položena nová dlažba namísto původní cihlové, a na střechu byly místo šindelů položeny tašky.

V roce 1917 byly kostelu odebrány dva zvony pro válečné účely. Nově pořízené zvony z roku 1931 potkal za druhé světové války stejný osud.

Roku 1945 byla kolem hřbitova postavena nová zeď a po příchodu faráře Františka Parolka v roce 1962 došlo k významným změnám v interiéru podle směrnic II. vatikánského koncilu.

Starých památek se v kostele zachovalo málo. Je to především prastará románská křtitelnice ve tvaru kalicha, která je zhotovena z jednoho kusu kamene, dále gotický kamenný svatostánek a zvon z roku 1474.

Litohoř - kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel, nebo vznešeněji chrám, patří nezřídka mezi historicky a umělecky nejvzácnější, nejkrásnější stavby v obci. Často jej můžeme vidět na předních stranách reprezentativních fotografií a publikací o obci. Je to obyčejně skvost, kterým se může obec chlubit. Obec Litohoř rozhodně není v tomto směru pozadu.

Téměř ve středu obce, v blízkosti hlavní silnice, vznikl r. 1781 přebudováním kaple kostel sv. Jana Nepomuckého. Původní kapli zde vybudovali loučtí premonstráti již roku 1740. Stavbu pravděpodobně projektoval architekt Franz Anton Pilgram. Jedná se o centrální stavbu oválného půdorysu s lucernou na vrcholu střechy. Čtyřboká zákristie přiléhá v ose k východní zdi kostela a má křížovou klenbu. Protilehlá síň je plochostropá. Hlavní i boční oltáře se datují do doby vzniku kostela a jsou v nich zavěšeny obrazy sv. Jana Nepomuckého, sv. Judy Tadeáše a sv. Antonína Paduánského. Na menze hlavního oltáře je skříňový tabernákl s adorujícími anděly na bocích. Z poloviny 18. století pochází volně umístěná socha sv. Jana Nepomuckého klečícího na obláčcích. V lucerně jsou umístěny dva opticky špatně viditelné zvony.

Poutní slavnost sv. Jana Nepomuckého se slaví v celé farnosti i obci 16. května každého roku. Jedná se o světce 14. století (+ 1393), který je patronem kněží, lodníků, mlynářů, proti nebezpečí vody a za ochranu mostů.

Kostel je útočištěm všech, kteří hledají uzdravení od nemocí, osvobození od zla a těch, kteří se chtějí setkat s největší láskou, kterou dává jen Bůh.

Farnost LITOHOŘ

 

Rok 1837: Ves leží při poštovní cestě z Moravských Budějovic do Jihlavy, poblíž oblasti Kolovraty. Kostel sv. Jana Nepomuckého stojí volně na konci vsi – při hřbitově, který je 8, 75 m dlouhý a 5,3 m široký. Kostel v podobě kruhovité má malou vížku, 2 zvony a 3 oltáře. Dva boční jsou zasvěceny sv. Tadeáši a sv. Antonínu. Obec náleží k panství budečskému.

 

Historie: Litohoř náležela odpradávna ke zboží klášternímu v Louce u Znojma a k faře Domamilské. Už od 14. stol. je zde hřbitov. Podle zakládací listiny kaple litohořské z 23. září 1740: „Dáno v Kroměříži listinou opata Jakuba Arnošta, že opat loucký smí postaviti a udržovati kapli sv. Jana Nepomuckého v Litohoři“. Byla tedy v roce 1740 postavena premonstráty ze Znojma kaple 7 m dlouhá a 4 m široká ke jménu sv. Jana, kde potom konal bohoslužby farář domamilský, kam Litohoř ještě patřila. Roku 1781 je kaple přestavěna a zvětšena a přejmenována na pomocný kostelík, byla též zřízena duchovní správa. Od 19. listopadu 1782 se stává Litohoř samostatnou farností, což je potvrzeno Konzistoří dne 27. února 1783. Klášter nechal také zbudovat byt pro kněze /faru/ a to: 2 klenuté světnice, kuchyň, místnost pro služebnictva a při faře zahradu. 29. července 1784 byl z císařského nařízení zrušen klášter v Louce u Znojma a jeho bohaté statky byly porůznu rozprodány a zdejší budečský majetek odprodán 25. 12. 1802 za 99.564 zl. Josefu hr. Wallis na panství M.B., který ho vlastnil až do zrušení podanství v r. 1848. Roku 1793 byla ke kostelu přistavena předsíň a takto zůstal až do dnešní doby. V roce 1833 byl kostel opraven na náklad obce litohořskými farníky, kteří v roce 1855 věnovali Křížovou cestu a obraz vedlejšího oltáře. 1862 byla založena nová farní budova. V roce 1888 byl kostel opět opraven, k čemuž přispěla i císařovna Anna. Od 1. června 1926 padla Litohoř pod farnost Jakubovskou.

 

Kněží v Litohoři

  • 1782  STERNBERSKÝ Engelbert, *Hradiště – do 1784
  • 1784  KURZWALL Richard, *Přibyslav v Čech. † 1785, premons.
  • 1786  DVOŘECKÝ Martin, *Telč, † 17. února 1802
  • 1802  PAVLOWSKÝ Franz, *Mor. N. Město – 1803 do Horní Slatiny
  • 1803  KHULL Jeroným, premonstr. z Nové Říše. *Rosice u Brna
  • 1811  HOCK  Ignác, kapl. M.B., *Jemnice – do Budče v březnu 1814
  • 1814  KOVAŘÍK Martin, * Uhry – do Budče v březnu 1817
  • 1817  BLATTNÝ Jan, kaplan M.B. – do Budče v únoru 1821
  • 1821  NOVÁČEK Franz, *Podolí, kaplan M. B.  – do Budče v květnu 1826
  • 1826  STORCH Karel, *Klatovy, kaplan Planice – do listopadu 1833
  • 1833  NECKÁŘ Karel, *Studnice – do Čech v červenci 1845
  • 1845  WELDMANN Karel, kaplan M. B., *Freiberg, † 10. 9 . 1850
  • 1850  MITTNER Josef, *M.B. -  do Čech v červnu 1853
  • 1853  MITTNER Emanuel, * M.B. -  do Budče v prosinci 1854
  • 1855  NĚMEC Petr, kaplan Němčice v Čech. – do Čech v srpnu 1856
  • 1856  GOTTWALD Anton, kaplan M.B., *Drnovice 1825 – do 1873
  • 1873  BERKA Pavel, - do 1873
  • 1873  DOSTÁL František, *1840 - do 12. září 1881
  • 1881  KOHOUT Augustin, *1843 České Velenice – do 1882
  • 1882  URBAN Jan - do 1892
  • 1892  MITTNER Emanuel, *M.B., † 4. listopadu 1894
  • 1894  STEFAN Eduard, *5.2.1860, M. Letovice – do 1902
  • 1902  KŘIŠŤAN Dominik, *4.3.1895 Sedlice na Hané – do 1911
  • 1912  STEJSKAL Jan, *19.5.1873 Mor. Krhov - do 1826
  • 1926  NOVOMĚSTSKÝ Benedikt, *20.3.1878 Lovčice – do 1939
  • 1939  JANČÍK Antonín, *1.8.1870 Knínice u Boskovic – 1954
  • 1954  PYTELA Vladimír, *12.6.1932 Manerov – do 1960
  • 1960  MARKUS Petr, *1916 Věteřov – do 1962
  • 1962  PAROLEK František, *9.5.1920 Úsobrno – do 1987
  • 1987  HORÁK Jaroslav, *12.8.1954 Znojmo, z Domamile – do 1988
  • 1988  BUCHTA Pavel, *18.4.1961 Brno, z Domamile – do 1989
  • 1989  MATRINEK Michael, *8.7.1958 Brno, z Domamile – do 1990
  • 1990  DOLEŽEL Karel SDB, *28.4.1949 Olomoučany, z M. B.  – do 27.9.1991
  • 1991  VESELÝ Jiří SDB, *30.11.1964 Brno, z M.B.  do 31.7.1992
  • 1993  KREJČÍ Pavel SDB, *23.9.1953 Brno, z M. B. – do července 1994
  • 1994  HURNÍK Václav SDB, *21.9.1945, †16.12.2020, z Jar. n/R. – do 2011
  • 2011  PILER Petr SDB, *1965 Třebíč, z M. B. - do 2015
  • 2015  KOZUBÍK Ladislav SDB, *1959 Valašská Polanka, z M. B.  – do 2018
  • 2018  ŘIHÁK Lubomír, *1969 Dubňany

KONTAKT

Římskokatolická farnost Babice u Lesonic
Babice 2
675 44 Lesonice

IČ 64269337
č.účtu: 1523117309/0800

babiceulesonic@dieceze.cz

Tel. +420 731 677 739

FOND PULS BABICE

           

Římskokatolická farnost Jakubov
Jakubov 81
675 44 Lesonice

IČ 67006159
č.účtu: 1523735369/0800

jakubov@dieceze.cz

Tel. +420 731 677 739

FOND PULS JAKUBOV

 

 

     

Římskokatolická farnost Litohoř
Litohoř 99
675 44 Lesonice

IČ 67006167
č.účtu: 1523733339/0800

litohor@dieceze.cz

Tel. +420 731 677 739

FOND PULS LITOHOŘ

 

 

R. D. Mgr. Lubomír Řihák

Babice 2, Lesonice 675 44

Tel. +420 731 677 739

babiceulesonic@dieceze.cz

 
ODKAZY

 

další odkazy...