Historie

Babice u Lesonic - kostel Nejsvětější Trojice a Panny Marie

První zmínka o kostele v Babicích pochází z roku 1349. Kostel byl původně dřevěný a stával s největší pravděpodobností na místě dnešního kostela. Jeho zasvěcení bohužel neznáme. V roce 1614 kostel vyhořel a byl znovu postaven. Severní část tehdy patřila katolíkům a jižní evangelíkům.

Nynější kostel Nejsvětější Trojice a Panny Marie byl postaven v letech 1863-1864 zásluhou faráře P. Josefa Veselého. P. Josef Veselý (*1827 Brtnice +1887 Luhačovice) přišel do Babic po svém vysvěcení v roce 1853 a našel kostel velmi zchátralý. Byl vystavěn v pozdně gotickém slohu a byl dvoulodní. Zvonice tehdy byla v severozápadním rohu kostela, byla dřevěná, bedněná prkny a krytá šindelem, stejně jako střecha kostela. Strop v severní lodi byl promáčený a hrozil sesutím. Stěny byly pokryté plísní. „Každým dnem mohlo dojít v kostele k tragédii...", píše P. Veselý. Pozvaná komise v roce 1862, o kterou P. Veselý požádal, vydala nařízení, které se však P. Veselému nelíbilo (jednalo se pouze a převážně jen o opravy). Nevzdal se a dál jednal s úřady, velkostatky (lesonický a sádecký), až dosáhl souhlasu k bourání starého a nevyhovujícího kostela. Poslední mše sv. v něm byla sloužena o „malé pouti" 25. 3.1863 a začalo se stavět, i když finanční prostředky chyběly. „Když bylo nejhůř, vynašel se někdo, jenž peněz zapůjčil", píše P. Veselý ve farní kronice. Stavba kostela stála kompletně 10 560 zlatých a 9 krejcarů.

Na slavnost Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.) se konala první mše sv., i když lidé stáli pod lešením. V předvečer svátku Všech svatých 31.10. Poprvé zvonily zvony. V roce 1864 zbývalo už jen omítnout zvenku severní zeď a věž a upravit vnitřek kostela. Tyto práce prováděl pozlatník a malíř, evangelík Liberat Kunte. Ten vypracoval též návrh na čtyři boční oltáře se sochami sv. Václava, sv. Klementa Hoffbauera, sv. Jana Sarkandra a sv. Anežky České. Hlavní oltář pochází z roku 1879 a byl zhotoven Josefem Musilem a malbu kostela provedla firma Holík Moravské Budějovice v květnu 1949. Hlavní oltářní obraz Nejsvětější Trojice je od N. Hartmanna a nad tímto obrazem je obraz Pasovské Madony.

Svatostánek byl roku 1948 opraven Vladimírem Kolbábkem z Náměště. Původní korpus ze slonoviny byl nahrazen korpusem z biskvitu. Ve svatostánku je umístěn popel z kostí světců. Na levé straně oltáře je větší socha sv. Cyrila a menší sv. Jáchyma. Na straně pravé je větší socha sv. Metoděje a menší sv. Anny. Interiér kostela zdobí i dva postranní oltáře Panny Marie a Ježíše Krista ozdobené obrazy a menšími sochami (sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Alois, sv. Antonín z Padovy).

V presbytáři je křtitelnice s víkem ukončeným sousoším Ježíše Krista, kterého křtí sv. Jan Křtitel. V lodi kostela je po obvodu 14 zastavení křížové cesty, dvě řady lavic a z novější doby obětní stůl, zpovědnice, socha sv. Terezie z Lisieux a ve vstupním prostoru originál kříže s ukřižovaným Kristem od sochaře Františka Bílka. Kopie je na hřbitově nad hrobem kněze P. Josefa Ševčíka, faráře v Babicích a překladatele. Kaplanem zde byl kněz, básník a spisovatel Jakub Deml.

Poslední výmalba kostela je z roku 2006, kterou zahájil spolu s většími opravami (odvodnění kostela, vnitřní i vnější omítky pláště kostela, výměnu oken a restaurování varhan) P. Mgr. Petr Piler, Ph.D., SDB a dokončil P. Ing. Leo Červenka, SDB. V současnosti se provádí restaurování hlavního oltáře.

Jakubov - kostel sv. Jakuba

První písemná zmínka o kostele pochází z poloviny 13. století. Ve středověku byla farnost Jakubov rozsáhlá, patřil k ní Martínkov, Vranín a Šašovice.

Na začátku třicetileté války bylo městečko vydrancováno a kostel vyloupen, stará fara zanikla. Od roku 1625 zanikla samostatná farnost, kostel se stal filiálním a obec Jakubov byla přifařena do Lukova. Zdevastovaný kostel farníci opravili v letech 1648-1662, kdy byl znovu vysvěcen.

Počátkem 19. století se kostel nacházel v takovém stavu, že byl v letech 1804-1832 pro nebezpečí zřícení uzavřen. Občané však kostel znovu obnovili – v roce 1849 byla opravena okna a v roce 1874 byla střecha pokryta novým šindelem a byla provedena oprava střechy na věži.

Významné práce se uskutečnily v roce 1908, kdy byla položena nová dlažba namísto původní cihlové, a na střechu byly místo šindelů položeny tašky.

V roce 1917 byly kostelu odebrány dva zvony pro válečné účely. Nově pořízené zvony z roku 1931 potkal za druhé světové války stejný osud.

Roku 1945 byla kolem hřbitova postavena nová zeď a po příchodu faráře Františka Parolka v roce 1962 došlo k významným změnám v interiéru podle směrnic II. vatikánského koncilu.

Starých památek se v kostele zachovalo málo. Je to především prastará románská křtitelnice ve tvaru kalicha, která je zhotovena z jednoho kusu kamene, dále gotický kamenný svatostánek a zvon z roku 1474.

Litohoř - kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel, nebo vznešeněji chrám, patří nezřídka mezi historicky a umělecky nejvzácnější, nejkrásnější stavby v obci. Často jej můžeme vidět na předních stranách reprezentativních fotografií a publikací o obci. Je to obyčejně skvost, kterým se může obec chlubit. Obec Litohoř rozhodně není v tomto směru pozadu.

Téměř ve středu obce, v blízkosti hlavní silnice, vznikl r. 1781 přebudováním kaple kostel sv. Jana Nepomuckého. Původní kapli zde vybudovali loučtí premonstráti již roku 1740. Stavbu pravděpodobně projektoval architekt Franz Anton Pilgram. Jedná se o centrální stavbu oválného půdorysu s lucernou na vrcholu střechy. Čtyřboká zákristie přiléhá v ose k východní zdi kostela a má křížovou klenbu. Protilehlá síň je plochostropá. Hlavní i boční oltáře se datují do doby vzniku kostela a jsou v nich zavěšeny obrazy sv. Jana Nepomuckého, sv. Judy Tadeáše a sv. Antonína Paduánského. Na menze hlavního oltáře je skříňový tabernákl s adorujícími anděly na bocích. Z poloviny 18. století pochází volně umístěná socha sv. Jana Nepomuckého klečícího na obláčcích. V lucerně jsou umístěny dva opticky špatně viditelné zvony.

Poutní slavnost sv. Jana Nepomuckého se slaví v celé farnosti i obci 16. května každého roku. Jedná se o světce 14. století (+ 1393), který je patronem kněží, lodníků, mlynářů, proti nebezpečí vody a za ochranu mostů.

Kostel je útočištěm všech, kteří hledají uzdravení od nemocí, osvobození od zla a těch, kteří se chtějí setkat s největší láskou, kterou dává jen Bůh.