Úvodní stránka » O NÁS » HISTORIE KOSTELŮ V BABICÍCH, JAKUBOVĚ A LITOHOŘI

Historie

Babice u Lesonic - kostel Nejsvětější Trojice a Panny Marie

První zmínka o kostele v Babicích pochází z roku 1349. Kostel byl původně dřevěný a stával s největší pravděpodobností na místě dnešního kostela. Jeho zasvěcení bohužel neznáme. V roce 1614 kostel vyhořel a byl znovu postaven. Severní část tehdy patřila katolíkům a jižní evangelíkům.

Nynější kostel Nejsvětější Trojice a Panny Marie byl postaven v letech 1863-1864 zásluhou faráře P. Josefa Veselého. P. Josef Veselý (*1827 Brtnice +1887 Luhačovice) přišel do Babic po svém vysvěcení v roce 1853 a našel kostel velmi zchátralý. Byl vystavěn v pozdně gotickém slohu a byl dvoulodní. Zvonice tehdy byla v severozápadním rohu kostela, byla dřevěná, bedněná prkny a krytá šindelem, stejně jako střecha kostela. Strop v severní lodi byl promáčený a hrozil sesutím. Stěny byly pokryté plísní. „Každým dnem mohlo dojít v kostele k tragédii...", píše P. Veselý. Pozvaná komise v roce 1862, o kterou P. Veselý požádal, vydala nařízení, které se však P. Veselému nelíbilo (jednalo se pouze a převážně jen o opravy). Nevzdal se a dál jednal s úřady, velkostatky (lesonický a sádecký), až dosáhl souhlasu k bourání starého a nevyhovujícího kostela. Poslední mše sv. v něm byla sloužena o „malé pouti" 25. 3.1863 a začalo se stavět, i když finanční prostředky chyběly. „Když bylo nejhůř, vynašel se někdo, jenž peněz zapůjčil", píše P. Veselý ve farní kronice. Stavba kostela stála kompletně 10 560 zlatých a 9 krejcarů.

Na slavnost Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.) se konala první mše sv., i když lidé stáli pod lešením. V předvečer svátku Všech svatých 31.10. Poprvé zvonily zvony. V roce 1864 zbývalo už jen omítnout zvenku severní zeď a věž a upravit vnitřek kostela. Tyto práce prováděl pozlatník a malíř, evangelík Liberat Kunte. Ten vypracoval též návrh na čtyři boční oltáře se sochami sv. Václava, sv. Klementa Hoffbauera, sv. Jana Sarkandra a sv. Anežky České. Hlavní oltář pochází z roku 1879 a byl zhotoven Josefem Musilem a malbu kostela provedla firma Holík Moravské Budějovice v květnu 1949. Hlavní oltářní obraz Nejsvětější Trojice je od N. Hartmanna a nad tímto obrazem je obraz Pasovské Madony.

Svatostánek byl roku 1948 opraven Vladimírem Kolbábkem z Náměště. Původní korpus ze slonoviny byl nahrazen korpusem z biskvitu. Ve svatostánku je umístěn popel z kostí světců. Na levé straně oltáře je větší socha sv. Cyrila a menší sv. Jáchyma. Na straně pravé je větší socha sv. Metoděje a menší sv. Anny. Interiér kostela zdobí i dva postranní oltáře Panny Marie a Ježíše Krista ozdobené obrazy a menšími sochami (sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Jan Sarkander, sv. Antonín Paduánský).

V presbytáři je křtitelnice s víkem ukončeným sousoším Ježíše Krista, kterého křtí sv. Jan Křtitel. V lodi kostela je po obvodu 14 zastavení křížové cesty, dvě řady lavic a z novější doby obětní stůl, zpovědnice, socha sv. Terezie z Lisieux a ve vstupním prostoru originál kříže s ukřižovaným Kristem od sochaře Františka Bílka. Kopie je na hřbitově nad hrobem kněze P. Josefa Ševčíka, faráře v Babicích a překladatele. Kaplanem zde byl kněz, básník a spisovatel Jakub Deml.

Poslední výmalba kostela je z roku 2006, kterou zahájil spolu s většími opravami (odvodnění kostela, vnitřní i vnější omítky pláště kostela, výměnu oken a restaurování varhan) P. Mgr. Petr Piler, Ph.D., SDB a dokončil P. Ing. Leo Červenka, SDB. V současnosti se provádí restaurování hlavního oltáře.

KNĚŽÍ, KTEŘÍ SLOUŽILI V BABICÍCH

1349   první zmínka o kostele;  stopy řádu sv. Františka z Assisi z vykopávek v kostele

  1. stol. farář Pavel ( oltářník v Telči )
  2. stol. farář Jan z Babic † 1555

1614  požár kostela, fary a celé vesnice

  1. stol. oprava vyhořelého kostela, ½ kostela zasvěcená Zvěstování Panny Marie pro katolíky

 a ½ sloužila k bohoslužbám protestantům

  1. stol. P. Jakub Kosař O.Praem sídlící v Rokytnici n/R.

1689  oprava a znovuvysvěcení celého kostela se zasvěcením Nejsvětější Trojici                

cca 1680-1690  farář Jan Skopalý

1690 – 1805  farář Duchoslav Šlechta (z Batelova)

1805 – 1713  farář Jan Krištof Kubetius (z Telče)

1713 – 1718  administrátoři Jann Schober, Bernard Bacher, Ignác Vojtěch

1718 – 1759  farář Pavel Antonín Nečas † 27. 8. 1759

1759     farář Jan Kratzman ( z Jihlavy ) † zemřel 37 dní po svém nástupu ve věku 37 let

1759 – 1777   farář František Tkaný

1763 – 1764  stavba nové fary

1777  – 1790  farář Josef Jarošek

1790 – 1806  farář Bedřich Schnirch † 4. 6. 1817

1806 – 1818  farář Jakub Schreck

1818 – 1821  farář Ignác Chornitzer † 17. 1. 1834

1821 – 1857  farář František Osecký † 12. 6. 1858

1858 – 1887  farář Josef Veselý (z Brtnice) † 5. 9. 1887

1963 – 1865  stavba nového kostela, 25. 3. 1865 posvěcení nového kostela Nej. Trojice

1887 – administrátoři Jan Chvátal, Cyril Mašíček

1895 – 1911  farář Josef Ševčík † 20. října 1911 (1919 – nová fasáda a vymalování kostela)

1904 – 1906 (1909-1911) kaplan Jakub Deml † 10. 2. 1961

1912 – 1926  farář Jindřich Svoboda † 29. 4. 1926

1926 – 1938  farář Josef Pánek

1938 – 1949  farář Jindřich Hladík † 1. 10. 1987 (odbojář v II. světové válce)

1949 – 1950  farář Arnošt Poláček (1950 odsouzen komunistickým režimem na 20 let)

1950 – 1951  administrátor Václav Drbola † 3. 8. 1951 popravený oběšením v Jihlavě

1951 – 1953  správa z Jaroměřic P. Jan Podveský a P. Josef Valerián (oba pak také uvězněni)

1953 – 1972  farář Alois Kolář † 24. 3. 1985

1972 – 1973  administrátor Karel Sobotka

1973 – 1974  farář Josef Šmíd

1974     správa z Čáslavic: P. Jakub Navrátil, a z kněží z Jaroměřic (1974 nové dveře kostela)

1974 – 1983  Jan Peřina (instalace věžních hodin, 1978 svěcení nových zvonů )

1983 – 1990  farář Karel Obrdlík ( zavedeno elektr. vytápění lavic)

1990 – 1993  správa z Morav. Budějovic P. Michal Jelínek SDB

1993 – 1997  farář Lubor Dobeš

1997 – 1999   správa z Morav. Budějovic: P. Petr Piler SDB (výměna oken v kostele a vymalování)

1999 – 2009  správa z Morav Budějovic: P. Leo Červenka SDB (1999 nová omítka kostela)

2009 – 2015   správa z Morav Budějovic: P. Petr Piler SDB

2015 – 2018   správa z Morav Budějovic: administrátor Ladislav Kozubík SDB

2018 – administrátor Lubomír Řihák

 

 

 9 kněží - rodáků z babické farnosti: Antonín Musil - pohřben v Babicích

Tomáš Obršlík, Eduard Petersburg, František Roupec - pohřben v Babicích

Jan Roupec - pohřben v Babicích, Václav Kříž, Jiří Weith, Zdeněk Weith, Pavel Veith

Jakubov - kostel sv. Jakuba

První písemná zmínka o kostele pochází z poloviny 13. století. Ve středověku byla farnost Jakubov rozsáhlá, patřil k ní Martínkov, Vranín a Šašovice.

Na začátku třicetileté války bylo městečko vydrancováno a kostel vyloupen, stará fara zanikla. Od roku 1625 zanikla samostatná farnost, kostel se stal filiálním a obec Jakubov byla přifařena do Lukova. Zdevastovaný kostel farníci opravili v letech 1648-1662, kdy byl znovu vysvěcen.

Počátkem 19. století se kostel nacházel v takovém stavu, že byl v letech 1804-1832 pro nebezpečí zřícení uzavřen. Občané však kostel znovu obnovili – v roce 1849 byla opravena okna a v roce 1874 byla střecha pokryta novým šindelem a byla provedena oprava střechy na věži.

Významné práce se uskutečnily v roce 1908, kdy byla položena nová dlažba namísto původní cihlové, a na střechu byly místo šindelů položeny tašky.

V roce 1917 byly kostelu odebrány dva zvony pro válečné účely. Nově pořízené zvony z roku 1931 potkal za druhé světové války stejný osud.

Roku 1945 byla kolem hřbitova postavena nová zeď a po příchodu faráře Františka Parolka v roce 1962 došlo k významným změnám v interiéru podle směrnic II. vatikánského koncilu.

Starých památek se v kostele zachovalo málo. Je to především prastará románská křtitelnice ve tvaru kalicha, která je zhotovena z jednoho kusu kamene, dále gotický kamenný svatostánek a zvon z roku 1474.

MARTÍNKOV - KOSTEL NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE 

V jádru středověký kostel s pozdně gotickým polygonálním závěrem, ke kterému byla ve druhé polovině 16. století přistavena hranolová věž – zvonice. Hlavní loď byla vybudována v roce 1713. Raně barokní kostel je dominantou nejen obce, ale i širšího okolí.

HISTORICKÝ VÝVOJ

1262 – dokončení stavby prvního kostela (kaple?) Ulrichem von Dünholzem 1420 – v době husitských válek kostel (kaple?) vypálený a zbořený, zachovala se pouze kamenná křtitelnice, kostel (kaple?) byl později obnovený 1481 – duchovní správu v obci vykonával farář v Jakubově 2. pol. 16. stol. - přístavba věže při severovýchodním gotickému jádru kostela (kaple?) 1648 – po třicetileté válce byl kostel (kaple?) zcela zničený 1671 – polozbořený kostel (kaple?) byl opraven 1712 – 1713 (15.8.1713 posvěcený) – výstavba nového kostela v místě staršího kostela (kaple?) hrabětem Karlem Gottfriedem Amadeem von Eichpichlem, pánem na Horních Lesonicích a na Červeném Martínkově. Jako stavební materiál byly použity i zbytky kamenů z martínkovské tvrze. Byla zbourána většina původní kamenné zdi opevnění okolo kostela (kaple?). Do kostelní věže byly osazené hodiny. 28.4.1716 - hrabě Karl Gottfried Amadeus von Eichpichl umírá, je pochovaný v hrobce pod náhrobním kamenem před oltářem 1785 – oheň z domu čp. 23 se přenesl na faru i na kostel 1836 – na náklady majitelky lesonického panství hraběnky Emilie Reichenbachové byl v kostele nově zřízený hlavní oltář, kazatelna a křtitelnice cca 1840 (za faráře Františka /Franze/ Jehličky v letech 1822 – 1853) – pořízení kamenných postranních oltářů sv. Františka Xaverského, sv. Františka z Pauly a oltáře sv. Kříže. Zhruba v této době bylo pořízeno i 14 obrazů Křížové cesty. 1848 – blesk zapálil věž kostela, shořela celá střecha nad lodí i střecha cibulovitého tvaru nad věží, krytá šindelovou krytinou. Při opravě byl změněný tvar střechy nad věží na zjednodušený nízký stanový, krytý „křidlicí“. 1854 – dar tří zvonů kostelu neznámou dárkyní, zvony byly zrekvírované v roce 1914 1895 – pořízení nových varhan na kůr od třebíčského varhanáře Jana Zachystala 19. století – další blíže nespecifikované stavební úpravy 30. léta 20. stol. - (za faráře Jana Slavíka v letech 1926 – 1932) – otlučení starších omítek průčelí a jejich náhrada omítkami novými, úprava okolí kostela, nová výmalba interiéru 1926 – zhotovení nových kostelních zvonů (dva zvony věnovali farníci z Horek a z Martínkova, jeden zvon manželé Šalandovi) 1926 – zboření polorozpadlé kamenné zdi kolem kostela, výstavba nové nízké zídky s oplocením 1928 – odstranění (otlučení) starých venkovních omítek kostela i věže, nanesení omítek nových, byla opravená střecha a nově byl také vymalovaný presbytář kostela, osazení nových věžních hodin od hodinářského mistra Linharta z Telče 1930 – oprava podlahy sakristie (náhrada kamenné prkennou) 1931 – byla provedena elektrifikace kostela 1934 – získání dalšího zvonu „Václav“(dárcem byl Václav Václavek) 1936 – výměna starých oken kostela za nová, „malovaná na skle“ 1937 – oprava střechy kostela 1942 – zrekvírování a odvoz pěti kostelních zvonů pro válečné účely 1946 – vrácení pouze jednoho odvlečeného zvonu z Německa (památného z roku 1684) 1953 – velká oprava venkovních omítek, oprava střechy kostela i věže, osazení nových klempířských prvků 1958 – od data 3.5.1958 požívá kostel památkovou ochranu 1971 – žádost věřících na pořízení elektrického osvětlení k obrazům Křížové cesty 1975 – projednání provedení rozsahu oprav fasády kostela komisí 1978 – restaurování barokního rámu obrazu na hlavním oltáři 1980 – Farní úřad požadoval schválení přesunu obrazu sv. Františka Xaverského, sv. Antonína poustevníka a 14 obrazů Křížové cesty z interiéru kostela a jejich nové umístění v prostorách bývalého kláštera na Vranově u Brna. Požadavek nebyl KSPPOP schválený. 1981 – požadavek na přesun obrazů byl KSPPOP dodatečně schválený 1987 – instalace 3 ks akumulačních kamen a provedení provizorního zdvojení oken vloženými kovovými rámy 1993 – výměna střešní krytiny věže za krytinu z měděného plechu 1999 – restaurování varhan na kůru kostela (vyrobených v roce 1720 v dílně třebíčského mistra Františka Zachystala a přenesených z kostela ve Velké Bíteši) 1999 – 2002 - oprava, zhotovení nových rámů a restaurování obrazů Křížové cesty 2003 – oprava střešní konstrukce, chemické ošetření krovu a výměna střešní krytiny z dožilých pálených bobrovek za novou z pálených bobrovek 2010 - 2011 – oprava odvádění srážkových vod kanalizací, celkové odvlhčení obvodového zdiva vsakovací drenáží 2012 – oprava venkovních omítek kostela, nátěr fasády vápenným nátěrem KEIM, výměna stávajících klempířských prvků z Pz plechu za nové z TiZn plechu 2013 – v současné době se na věži kostela nacházejí pouze dva zvony 2013 – současná žádost ŘKF řeší výměnu stávajících světelných rozvodů elektro za nové rozvody a provedení vnitřní výmalby stěn a stropů vápnem

POPIS

Kostel je jednolodní, přibližně orientovaná stavba s polygonálním závěrem presbytáře a se čtyřbokou věží při severním průčelí. Boční průčelí jsou prolomená dvěmi okenními osami a jsou členěné lesenovými rámy. Okna jsou segmentově zaklenutá po obvodu s profilovanými šambránami. Presbytář s představěnou obdélnou předsíní má jeden pravoúhlý vchod. Přístavek předsíně je završený trojúhelníkovým štítem. Boční průčelí presbytáře jsou prolomené 1+1 okenní osou, s okny segmentově zaklenutými, lemovanými po obvodu šambránou s okrajovou lištou. Průčelí ustupujícího zvonicového patra je prolomené jednou malou a jednou velkou okenní osou s pravoúhlými okny. Průčelí věže jsou členěná lesenami. Nad oknem probíhá segmentově tvarovaná kordonová římsa. Nad ní je v ose situován kruhový ciferník věžních hodin. Hlavní podstřešní římsa je segmentově vypjatá a nese střechu ve tvaru nízkého čtyřbokého stanu, završenou křížem s makovicí. Hlavní průčelí je členěné lesenovými rámy, na osu s prolomeným pravoúhlým vchodem v kamenném profilovaném ostění s ušima a diamantováním. Nad vchodem je vytesaný letopočet 1713. V nadpraží je konvexně – konkávně tvarovaný fronton, nad kterým je v jedné okenní ose segmentově zaklenuté okno s návojovou parapetní římsou. Po obou stranách portálu se nacházejí mělké niky bez soch, (původně socha Panny Marie a sv. Jana) zaklenuté konchami. Štít s nízkou atikou je členěný podloženými pilastry a nesený nárožními pilířky. V ose je situováno kruhové okno. Průčelí je završené segmentovým štítem s křížem ve vrcholu. Podstřešní profilovaná římsa nese sedlovou střechu, která přechází nad presbytářem do střechy valbové. Věž je zastřešená stanovou střechou, s makovicí ve vrcholu, završenou křížem. Před východním průčelím presbytáře se mezi opěrnými pilíři nacházejí místa posledního odpočinku významných místních obyvatel – hrob „dobrodějky chudých“ Eleonory Völklové (+ 1847) a hrobka faráře – lidového léčitele Františka (Franze) Jehličky (+ 1853).

 

KONTAKT

Římskokatolická farnost Babice u Lesonic
Babice 2
675 44 Lesonice


č.účtu: 1523117309/0800

babiceulesonic@dieceze.cz

Tel. +420 731 677 739

FOND PULS BABICE

           

Římskokatolická farnost Jakubov
Jakubov 81
675 44 Lesonice


č.účtu: 1523735369/0800

jakubov@dieceze.cz

Tel. +420 731 677 739

FOND PULS JAKUBOV

 

 

     

Římskokatolická farnost Martínkov

Martínkov 25
675 44 Lesonice


č.účtu: 6134144349/0800 

martinkov@dieceze.cz

Tel. +420 731 677 739

FOND PULS MARTÍNKOV

 

 

R. D. Mgr. Lubomír Řihák

Babice 2, Lesonice 675 44

Tel. +420 731 677 739

babiceulesonic@dieceze.cz

 
ODKAZY

 

další odkazy...