5. 3. 2019  se vrátil do farnosti Babice obraz sv. Tekly z Brna, kde byl několik let zapůjčen.

Svatá Tekla

V seznamu světců figuruje několik osob tohoto jména, ale v některých případech se může jednat o záměnu osob případně zdvojení. My se zaměříme na tu historicky první, kterou je Tekla (řecky Θέxλα, latin. a angl. Thecla) z Ikónia. Tekla byla raně křesťanská světice pocházejíc z bohaté rodiny, která žila v 1. století na území dnešního Turecka a dostalo se jí nejvyššího možného vzdělání. Narodila se okolo roku 30 v Ikóniu (dnes Konya, jižní Turecko) a po vyslechnutí kázání sv. Pavla v roce 48 se rozhodla pro křesťanství a stala se jeho učednicí. Navíc učinila rozhodnutí, že zruší zasnoubení a zasvětí své panenství Bohu, což rozlítilo její matku i snoubence, který Teklu jako křesťanku udal římskému prokonzulovi. Tekla byla odsouzena k smrti upálením, ale stal se zázrak a plameny uhasila náhlá bouře. Poté i s Pavlem z města uprchla a následovala jej na misijních cestách do Antiochie, kde byla opět zadržena, mučena a odsouzena k předhození divoké zvěři. V tomto případě proto, že odmítla být po vůli místního vlivného muže jménem Alexandr. Zde se odehrál druhý zázrak, zvěř ji odmítla roztrhat, a Tekla opět smrti unikla. Nakonec ji osud zavál do Seleucie na Sicílii, kde žila v jeskyni poustevnickým životem, léčila místní lid a věnovala se jeho evangelizaci. Nakonec „usnula pěkným spánkem poté, co mnohé osvítila Božím slovem“ ve věku 90 let.

Podle jiné tradice se její život završil v Antiochii, v Maúle (dnešní Sýrie), kde následně vyrostlo významné poutní místo a klášter. Existuje také legenda, že se ji v Seleucii rozhodla zneuctít skupina vojáků a pohanit ji tak před Bohem. A tady došlo k zázraku do třetice. Před prchající a vroucně se modlící Teklou se rozestoupila skála, která se za ní sesula a Tekla se dostala až do Říma, kde její tělo našlo věčný spánek vedle apoštola Pavla. Jakkoli je tento příběh poutavý, v Novém zákoně byste jej hledali marně. Příběh Tekly popisuje pouze apokryfní kniha Skutky Pavla a Tekly datovaná do let 160–180. Přesto je Tekla na křesťanském východě uctívaná jako prvomučednice a ženský vzor askeze a předpokládá se, že legenda má reálný historický základ. Žel, vzhledem k tomu, že mezi námi a dějem příběhu se klene propast dvou tisíciletí, není téměř možné očistit historické jádro od legendárního patosu.

Na křesťanském západě nebyl kult svaté Tekly příliš rozšířený, ale přesto existoval. Asi nejvýznamnějším příkladem jsou katakomby svaté Tekly v Římě (ve kterých mimochodem došlo roku 2010 k objevu nejstarších vyobrazení čtyř apoštolů Petra, Pavla, Ondřeje a Jana; fresky pocházejí z konce 4. století). Prolínání legendy se skutečným příběhem doplňuje i skutečnost, že se údajně dochovala její paže, která je uložená v katedrále ve španělské Tarragoně, kde se každoročně v září koná Festival svaté Tekly. V Českých zemích dosáhl její kult vrcholu v době baroka, ale přesto můžeme říct, že se příliš nerozšířil. Dodnes však existuje několik kaplí s jejím patrociniem. Svatá Tekla je tradičně patronkou umírajících, pomocnicí proti očním chorobám, moru a přímluvkyně proti nebezpečí ohně.

Římskokatolická církev si svatou Teklu připomínala 23. září, pravoslavná slaví její svátek o den později. V církevním kalendáři bylo její uctívání zrušeno roku 1969.

PhDr. Magdalena W. Dvořáková

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%A1_Tekla

Svatá Tekla (řecky Θέxλα, latin. a angl. Thecla) nebo také Tekla z Ikonia byla raně křesťanská světice, panna, učednice svatého Pavla. Žila v prvním století. Nový zákon její jméno nezmiňuje, uvádí je apokryfní kniha Skutků Pavla a Tekly, datovaná do začátku 2. století (nebo do let 160–180^[1]).

Svatá Tekla (Giovanni Battista Tiepolo, 1759)

Podle apokryfní knihy Skutků Pavla a Tekly pocházela Tekla z bohaté rodiny z dnes tureckého města Ikonia (tj. dnes Konya). Byvši již zasnoubená, zúčastnila se v roce 48 kázání svatého Pavla, který tou dobou v Ikoniu pobýval se sv. Barnabášem. Ve svých 18 letech se rozhodla stát se křesťankou a řídit se Pavlovým požadavkem, že člověk musí ctít jen jednoho Boha a žít v čistotě. Její snoubenec dal Pavla uvěznit. Tekla však Pavlovi pomohla uprchnout a následovala ho na jeho cestách. Po nějakém čase se od Pavla odpojila a hlásala křesťanství v Seleucii. Zde byla zadržena a nějakou dobu vězněna a mučena.

Za své činy měla být potrestána smrtí. Nejprve zázrakem vyvázla před smrtí upálením na hranici, kdy oheň uhasila náhlá bouře, později před usmrcením divokými zvířaty, kdy ji nejen ušetřila hladová lvice, ale ubránila před medvědicí. Dalším proslulým zázrakem bylo, když se před ní k její prosbě rozestoupila skála při útěku před skupinou najatých mladíků, kteří ji měli zneuctít (znásilnit), a před jejich zraky se za Teklou opět zavřela, aby jim unikla. Poslední část svého života žila jako asketická poustevnice v jeskyni, již provázel věhlas schopnosti zázračně uzdravovat.^[2] V době pronásledování křesťanů za ní byli posláni vojáci, aby ji zneuctili. Tekla v modlitbě prosila o zachování čistoty. Legenda vypráví, že vzápětí se na ni její jeskyně sesula a pohřbila ji.

Socha svaté Tekly v Ma'loule

Klášter svaté Tekly v Ma'loule

V místě jejím smrti, v městě Ma'loule byl vybudován klášter Deir Mar Taqla–poutní místo. Podle knihy Skutků Pavla a Tekly se Teklin život uzavřel v požehnaném věku devadesáti let. Její paže (jediné, co se z těla zachovalo) je uchovávána v katedrále v Tarragoně.

Úcta

Náboženskou úctu východních křesťanů dosvědčuje široké rozšíření Skutků Pavla a Tekly. Svatá Tekla je nazývána „apoštolkou a protomučednicí“ nebo je přímo považována za rovnou apoštolům. Je na ni hojně odkazováno jako na ženský vzor askeze. Její kult se rozšířil částečně v Seleukii (kde je prý pochována), Ikoniu a Nikomedii, v Evropě pak asi začátkem 4. století, zejména v západní Evropě. V římskokatolické církvi je uctívána dne 23. září. Pravoslavná církev si svatou Teklu připomíná 24. září.^[3]

V českých zemích se svatá Tekla nikdy nezařadila mezi nejoblíbenější světce, přesto zejména v barokní době dosáhl její kult jistého rozšíření: byl postaven kostel svaté Tekly v obci Vodka, několik kaplí (například kaple sv. Tekly v kostele Panny Marie Bolestné u alžbětinek v Praze nebo Kaple svaté Tekly v Babí) a mnoho soch svaté Tekly, jak stojících volně v krajině, tak jako součást kostelní výzdoby.

Jmenovkyně

Sv. Tekla z Kitzingenu, původem z Anglie, misionářka a abatyše v Německu. Žila v 8. století. Je uctívána 27. a 28. září společně s jejím vzorem a představenou sv. Liobou.

Bl. Tekla Hashimotová, mučednice pronásledování křesťanů v 17. století v Japonsku. Spolu se svým manželem a dětmi byla přivázána ke kříži a se západem slunce upálena.

Ctihodná Tekla Merlová, spoluzakladatelka kongregace Dcer sv. Pavla.

Jako Tekla byla pokřtěna matka polského a francouzského skladatele Frédérica (Fryderyka) Chopina, rozená Krzyżanowska.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%A1_Tekla

• ČESKÁ BISKUP. KONFERENCE CÍRKEV.CZ
• Zprávy rádia Vatikán
• Biskupství Brněnské
• Denní modlitba církve-braviář on line
• Kanonizace Václava Drboly a Jana Buly
• Farnost Jaroměřice nad Rokytnou
• Farnost Moravské Budějovice
• https://farnostzeletava.cz/
• https://www.farnostrokytnice.cz/
• Obec Babice
• Obec Lesonice
• Obec Šebkovice
• Obec Čáslavice
• Obec Římov
• Obec Martínkov
• PAMĚŤ NÁRODA
• Liturgrie.cz
• Víra.cz
• Pastorace.cz
• ŽIVOTOPISY SVATÝCH
• Fond PULS biskupství pro pastoraci a podporu kněží
• INTERNETOVÁ KNIHOVNA
• Kancionál on line