Příprava na 1.sv.přijímání

Představením dětí při nedělní mši svaté začala koncem února příprava na první svaté přijímání ve farnostech Babice a Jakubov. Děti byly představeny farní rodině a při přímluvách farnost svěřila děti, jejich rodiče i kmotry Ježíšově lásce a ochraně Matky Boží. V obětním průvodu si každé z dětí přineslo k obětnímu stolu svíci, která bude hořet při mši svaté po celou dobu jejich přípravy.

Tématem prvního setkání bylo pozvání ke stolu. Ježíš chce být našim hostem a děti se připravují, aby ho přijaly k sobě, do svého srdce, do svého domu. Zatímco rodiče přemýšleli, jak mohou své děti podpořit v přípravě na slavnost přijetí Ježíše v eucharistii, děti se v kostele seznámily s inventářem, co se kde nachází a k čemu to slouží.

Druhé setkání bylo věnováno připomínce křtu a obnově křestního slibu. Třetí setkání patřilo mši svaté – bohoslužbě slova, Písmu svatému a příběhu o Zacheovi, který s Ježíšem slavil hostinu a seděl s ním u jednoho stolu, a kterému Ježíš uzdravil srdce.

V sobotu 16. 4. se uskutečnilo 4. setkání rodičů a dětí, které letos půjdou poprvé ke svatému přijímání. Tématem setkání byla bohoslužba oběti. Děti přemýšlely nejdříve o obilném zrnu, které musí padnout do země, aby přineslo užitek. Na příkladu obilí si měly uvědomit, že život a smrt patří k sobě, že umírání přináší plody a že Ježíšova oběť nám dává život. Při práci s hroznem vína děti vnímaly, že jsou s ostatními kolem jednoho středu, že Ježíš je vinný kmen a my jsme ratolesti.

5. setkání bylo věnováno podobenství o ztraceném synu a milosrdném otci, které mělo děti povzbudit v důvěře a naději, že když se člověk vzdálí Bohu, existuje i cesta zpátky: pokud se rozhodne vrátit. V jednání ztraceného syna pak děti společně hledaly prvky svátosti smíření: vědomí hříchu, pokání, lítost, obrácení a rozhřešení. Svátost smíření byla podle podobenství dětem znázorněna jako návrat z domu temna, smutku a samoty do domu Otce, který má pro každého otevřené dveře i náruč, a který každého z nás zve na hostinu, kde se slaví smíření Boha s člověkem.

Mariánské poutní místo Hluboké Mašůvky bylo místem 6. setkání v sobotu 14. května. Některé děti možná poprvé slyšely, že pouť není od slova kolotoče, ale od slova putovat a také si to hned na vlastní nohy vyzkoušely. Než vyrazily na cestu, měly si děti s pomocí rodičů zvolit úmysl svého putování a jako symbol toho, co si chtějí vyprosit, si každý nesl svůj kámen. V Hlubokých Mašůvkách všechny přivítal místní pan farář, který nás také seznámil s historií vzniku tohoto poutního místa. Potom jsme společně slavili mši svatou a v obětním průvodu jsme svoje úmysly přetavené v kameny složili k nohám Pána Ježíše a Panny Marie. Odpoledne byly pro děti na osmi stanovištích připraveny úkoly a otázky, které se týkaly přípravy na přijetí svátosti smíření a Eucharistie. Nemohla chybět ani truhla s pokladem, k jejímuž otevření bylo nutné nejdříve získat tři klíče. To se nakonec podařilo, takže truhla byla otevřena a děti obdarovány. Dospělí si určitě povšimli, že obdarováni jsme ten den byli mnohokrát: počasím, společenstvím, společným slavením mše svaté a mnoha dalšími dobry a že i děti si odtud odvezly daleko víc než hrst bonbónů.

Poslední příprava proběhla společně v kostele v Jakubově v neděli 22. května. Všechno, co se děti během přípravy dověděly, směřuje k setkání s Ježíšem ve slavení eucharistie. Děti si prohlédly liturgické nádoby, hostie a víno ke mši svaté. Vzácné nádoby vypovídají o drahocennosti daru, který je naplňuje. Ježíše neuvidíme očima, ale přesto je tady. Přichází k nám a je s námi, jako je chléb a víno ve vzácné misce a kalichu. Každý z nás je jako miska a kalich a je naplňován tím nejvzácnějším – Ježíšem přítomným v eucharistii.