Reportáž - Děkanátní turnaj ve florbalu

V kratinké době se v moravskobudějovickém děkanství odehrál další turnaj pro děti a mládež, tentokrát ve florbalu. Snad i kvůli probíhající epidemii chřipky se sešla pouze čtyři mužstva, takže ve skupině mladších proti sobě nastoupila už téměř tradiční sestava z Moravských Budějovic a Jakubova (a Pepík Řoutil z Litohoře); ve starší skupině nastoupilo mužstvo z Třebelovic a mužstvo (resp. "ženstvo") řeholních sester sv. Františka z Velkého Újezdu s vydatnou posilou sester z Brna.

Méně mužstev, více hry! Tak by se dalo nazvat nedělní odpoledne v tělocvičnách ZŠ Havlíčkova v Moravských Budějovicích. Od začátku však bylo zřejmé, že budeme svědky turnaje velkého formátu. Hráči na obou stranách hřiště nedarovali protivníkovi nic zadarmo a statečně se "rvali" o každý míček. Kdyby hodnocení mužstev záleželo na mně, řekl bych, že vyhráli všichni, kteří hru nevzdali a bojovali statečně až do konce.

Nicméně, pohár vítěze si v mladší skupině po zásluze odnesli kluci a děvčata z Moravských Budějovic a ve starší skupině řeholní sestry v úporném boji proti vítězným Třebelovicím uhájily krásné druhé místo.

A co mě nejvíce potěšilo, kromě bojovné atmosféry turnaje a slušného chování všech hráčů? To, že hráči na parketách tělocvičen nebyli sami. Tátové kluků i děvčat spolu se sourozenci hráčů povzbuzovali, radili a místy i utěšovali menší florbalisty po nechtěném tvrdším zákroku protivníka. Ba i někteří prarodiče opustili pohodlné místo v obýváku před televizorem a podle výrazu jejich tváře soudím, že svého rozhodnutí - jít povzbuzovat své vnoučky - nelitovali.

Nakonec ještě poděkování P. Martinu Gronesovi a Petru Žákovi za jejich ochotu připravit dětem a mládeži hezké odpoledne. Věřím, že tento turnaj nebyl posledním; naopak může být pro kluky pobídkou, aby více trénovali a utužovali mezi sebou navzájem kamarádství.

Ladislav Kozubík