Pouť žen do Kostelního Vydří

Kdybych měla doporučit květnovou pouť do Kostelního Vydří, tak určitě ano. Důvodů je několik. Především, vnímám potřebu se zastavit, vyčistit hlavu, být v tichu, být s Bohem, být sám se sebou či s druhými. Líbí se mi možnost setkat se s druhými. Sdílet s nimi jejich životy, radosti, strasti, které se společně vkládají do putování a modliteb.

Cesta nás učí, jak nejlépe dojít, a obohacuje nás, když se jí ubíráme. / z knihy Poutník, Paul Coelho/

Sm. Laura SCB

Dodatek:

Pouť je pěkná tím, že do Budkova jdou s námi i děti, kde je také společné agapé. Potom ženy putují samy, a ve Vydří se při společné liturgii opět sejdou, jak děti, tak celé rodiny. Panuje vřelá, radostná a upřimná atmosféra, která nedá dopustit špatné náladě z náročnosti poutě (různé neduhy - jako bolest hlavy, zad, nohou...).