Miniohlédnutí za podzimním babickým notováním

Notování se svatou Ludmilou

V pátek 15. září 2017 večer se sešlo na faře v Babicích u Lesonic 18 dětí a několik maminek z našich farností (Babice, Litohoř, Jakubov i okolí). Hlavní postavou, která nás provázela, byla sv. Ludmila - česká kněžna, babička sv. Václava. A protože jsme se sešli na notování, naučili jsme se o ní moc pěknou písničku. Vyprávěli jsme si, co známe o jejím životě z legend. Konec Ludmilina života nebyl rozhodně veselý - uškrtili ji najatí vrazi na hradě Tetíně, které tam poslala její snacha Drahomíra. Ludmilinu smrt nám připomínal pruh bílé látky, který každý dostal. Společně jsme se pak podělili o zážitky, které se svými babičkami máme. A jako překvapení nás dvě babičky navštívily, které nám pověděly, jak vzpomínají na své babičky a jak pro ně byly důležité. Před spaním jsme se ještě za naše babičky stihli pomodlit celý růženec. Pak už nezbývalo nic jiného, než si najít místo k noclehu - všechny postele se uplatnily.

V sobotu - v den svátku sv. Ludmily - jsme dopoledne vybarvovali jako středověcí malíři legendární příběh o sv. Ludmile (pokud jej chcete vidět, přijďte do kostela v Babicích) a hráli jsme hry na farní zahradě nebo na faře. Po vynikajícím obědě (děkujeme paní Kvapilové!) jsme vyráběli pro babičky přání - takové barevné poděkování s ujištěním, že je máme rádi. A protože jsme přáníček vyrobili víc, mohli jsme je rozdat i babičkám v Šebkovicích, kam jsme jeli na mši sv. oslavit svátek naší světice a zazpívat. Svatá Ludmila nám může být příkladem - jak se zpívá v refrénu písně: Kdo v Bohu žije, i kdyby umřel, živ bude navěky dál...

Fotogalerie - notování se svatou Ludmilou

Notování s Pannou Marií Růžencovou

Další notování v Babicích se uskutečnilo 20. až 21. října 2017. Věnováno bylo té, které je zasvěcen celý měsíc říjen - Panně Marii Růžencové. Dětí se sešlo sice méně - devět - ale i tak jsme si to užili. Každý si musel hned po příchodu nasbírat deset kamínků, později jsme se dozvěděli, k čemu je budeme potřebovat. Po zpívání jsme se přenesli do Portugalska o sto let dřív, kde se 13. května 1917 na svahu třem dětem Lucii, Františkovi a Hyacintě zjevila Panna Maria a vybídla je ke každodenní modlitbě růžence. Zjevovala se jim pak každý 13. den v měsíci až do října 1917. To už se s dětmi modlily na svahu růženec tisíce lidí. Vyprávěli jsme si něco z historie růžence - jak vlastně vznikala tato modlitba a jak se ji lidé modlili kdysi dávno. Za každý zdrávas, který jsme se sami pomodlili během pobytu na faře, jsme odevzdali kamínek do košíčku. Z našich modliteb a kamínků pak vznikl růženec, který můžete vidět v babickém kostele. Před spaním jsme se pomodlili tzv. "encátek" za potřeby každého z nás.

Když jsme se probudili v sobotu do mlhavého a deštivého rána, nesebralo nám to chuť zpívat, být spolu a něco se dozvídat a hrát si. Povídali jsme si o tajemstvích růžence, dívali se na obrázky, seřadili jsme všechna tajemství správně do růžence radostného, světla, bolestného i slavného. Pak jsme vybarvovali, luštili, zpívali a hráli o sto šest. Po obědě si každý vyrobil pro sebe i kamarády desátek z dřevěných korálků, abychom se už nepletli a uměli napočítat do deseti zdrávasů. Když se udělalo hezky, vyrazili jsme hrát si na obecní hřiště a farní zahradu. Verča pro nás připravila běhací hru a když nás přijel navštívit otec Ladislav, došlo na fotbalový "mač". Naštěstí byl zápas vyrovnaný, takže obě družstva vyhrála. Po úklidu jsme se přesunuli do Šebkovic, kde jsme zúročili nacvičené písně při slavení mše svaté. Modlitbu celého růžence jsme si pak s dětmi vyzkoušeli hned další den v neděli při růžencové pobožnosti. A věřte, modlit se naše děti opravdu umí!

Fotogalerie - Notování s Pannou Marií Růžencovou