Pouť žen do Kostelního Vydří

Pouť (ze staročeského slova"pút"), je - řečeno dnešním jazykem - cesta za účelem návštěvy poutního místa, které má náboženský význam.

Od roku 1709 přicházejí poutníci do Kostelního Vydří prosit Pannu Marii Karmelskou o přímluvu.

Stalo se tradicí, že ženy z moravskobudějovicka 8. května konají pěší pouť do tohoto poutního místa. I letos se vydaly ženy a dívky z farností Moravské Budějovice, Babice, Jakubov, Litohoř, Lukov, ale i ze širokého okolí, a připojily se i sestry františkánky z Velkého Újezdu a jedna sestra boromejka z Moravských Budějovic.Trasa dlouhá přes 34 km nebyla překážkou ani pro malé, ani dříve narozené. Po požehnání, které 54 ženám udělil P. Pavel Krejčí  a nezbytném společném fotu, se účastnice vydaly směrem k první zastávce této pouti, a to do kostela sv. Martina v Budkově. V pravé poledne poutnice pokračovaly k cíli svého putování, provázené modlitbou růžence.Technickou a psychickou podporou jim byl P. Pavel Krejčí a P. Ladislav Kozubík.V Kostelním Vydří, kde se sešly i poutnice z Vranova nad Dyjí, byla na závěr sloužena mše svatá. V promluvě P. Marek Dunda připomněl, že právě mše svatá je nejen zakončením namáhavé pouti, ale mají se do ní promítnout všechny těžkosti a veškeré nepohodlí, které k pouti patří. Každý poutník by měl domů odcházet s vědomím: Bůh žádá změnu mého dosavadního nepatřičného jednání! A útrapy, překonávané během pouti, by tomuto rozhodnutí měly dodat váhu.

Na závěr ještě poděkování těm, kdo pouť připravili. A v neposlední řadě patří velký dík všem, kdo putujícím poskytli v průběhu pouti občerstvení.

Jana Bártů